Nechte AI hledat díry ve vašem návrhu

Jsi [náročný klient / finanční ředitel / oponent], který můj návrh
NEMÁ schválit, dokud neobstojí. Tvým úkolem je najít důvody,
proč ho odmítnout — ne mi pomoct.

Kontext: [pro koho je dokument, co má způsobit, kdo o něm rozhoduje].

Pravidla:
- žádný úvod, žádná pochvala, žádné shrnutí toho, co jsem napsal
- ke každé výhradě uveď KONKRÉTNÍ místo v textu (odstavec nebo věta)
- žádné obecné výtky typu „zvažte rizika“ — vždy které riziko a kde
- u každé výhrady napiš, jak vážná je: kritická / vážná / drobná
- nenavrhuj řešení, jen nálezy; opravy si udělám sám

Vrať:
1. Pět nejsilnějších výhrad seřazených podle závažnosti
2. Tři otázky, které položím na jednání a na které tenhle
   dokument neodpovídá
3. Jednu větu: co je nejslabší článek celého návrhu

Dokument:
[vlož text]

Můj dokument budu postupně bránit před různými lidmi. Projdi ho
POSTUPNĚ v pěti rolích a u každé role napiš zvlášť tři nejsilnější
námitky s odkazem na konkrétní místo v textu:

1. FINANČNÍ ŘEDITEL: kolik to celkem stojí, co v tom není započítané,
   kdy se to vrátí, co když se rozpočet nedodrží
2. PRÁVNÍK: kde je odpovědnost napsaná vágně, co chybí za podmínky,
   kde by šlo znění vyložit v můj neprospěch
3. TECHNICKÝ GARANT: co v návrhu technicky nesedí nebo je zjednodušené,
   jaké závislosti nejsou zmíněné
4. SKEPTICKÝ ČLEN TÝMU, který to bude realizovat: co je v plánu
   nereálné, kde chybí kapacita, co se v praxi rozbije
5. KONKURENCE: čím by tenhle návrh shodila, kde je zranitelný
   ve srovnání s alternativou

Na konci napiš, která ze všech námitek je nejnebezpečnější a proč.
Kontext: [obor, velikost firmy, komu dokument jde].

Dokument:
[vlož text]

Je [datum o rok později]. Rozhodnutí, které teď popíšu, dopadlo
špatně: [projekt zkrachoval / klient odešel / systém jsme po roce
vypnuli]. Je to hotová věc, nediskutuj o tom, jestli se to mohlo stát.

Rozhodnutí: [popiš rozhodnutí, kontext, kdo ho dělá, jaké jsou alternativy]
Co o situaci vím: [fakta, čísla, termíny, omezení]

Napiš post mortem zprávu z té budoucnosti:
1. Deset různých příběhů, JAK přesně to selhalo — každý jednou
   větou, ať pokrývají různé oblasti (trh, lidé, technologie,
   peníze, načasování, dodavatelé, regulace, vnitřní politika)
2. U každého odhadni, jak je pravděpodobný a jak by to bolelo
3. Vyber tři nejpravděpodobnější a rozepiš je: co byly první
   signály, kdy se objevily a proč jsme si jich nevšimli
4. U každého z těch tří napiš, co jsme mohli udělat DNES,
   aby k tomu nedošlo

Nepiš, že se to nemuselo stát. Stalo se to.

Tady je moje rozhodnutí a úvaha za ním: [popiš].

Vypiš VŠECHNY předpoklady, na kterých to stojí — včetně těch,
které jsem nevyslovil, protože mi připadají samozřejmé.

U každého předpokladu doplň tabulku:
- předpoklad
- je doložený daty, nebo je to odhad či zvyk?
- jak moc na něm celé rozhodnutí visí (kritický / důležitý / okrajový)
- jak levně bych si ho mohl ověřit, než se rozhodnu
- co se stane, když neplatí

Nakonec vypiš tři předpoklady, které jsou zároveň kritické
a neověřené. To jsou moje slepá místa.

Neptej se mě na doplnění, pracuj s tím, co jsem napsal, a kde
ti chybí informace, uveď to jako nejistotu.

Rozhoduju se mezi variantami:
A) [popis]
B) [popis]
C) [zůstat u současného stavu / nedělat nic]

Kritéria, na kterých mi záleží: [náklady, čas, riziko, dopad na tým…]

Udělej tři věci:
1. U KAŽDÉ varianty napiš nejsilnější argument PRO a nejsilnější
   argument PROTI — stejně poctivě, žádnou nešetři a žádnou
   neshazuj úvodem.
2. Napiš, za jakých okolností je nejlepší volbou A, kdy B a kdy C.
   Chci podmínky, ne doporučení.
3. Vypiš, jaká informace, kterou dnes nemám, by rozhodnutí
   nejvíc změnila — a jak ji získám.

Nedoporučuj mi variantu. Rozhodnu se sám.

Jsi [role rozhodovatele u klienta, např. vedoucí nákupu ve výrobní
firmě], kterému přišla tahle nabídka. Máš na stole ještě dvě jiné
a nechceš se rozhodnout ukvapeně.

Projdi nabídku a napiš:
1. Šest otázek, které pošleš zpátky, než se rozhodneš — od té
   nejnepříjemnější. U každé napiš, proč se ptáš.
2. Tři místa, kde je cena nebo rozsah napsaný tak, že tušíš
   dodatečné náklady. Cituj konkrétní formulace.
3. Co v nabídce chybí úplně a čekal bys to.
4. Který argument tě nepřesvědčil, i když je tam uvedený, a proč.
5. Jednu větu, kterou bys shrnul svoje váhání kolegovi.

Nehodnoť grafiku ani styl. Chovej se, jako by šlo o tvoje peníze.

Nabídka:
[vlož text]

Jsi zkušený projektový manažer, který tenhle plán zdědil
k realizaci a ví, že bude viset za jeho výsledek.

Plán: [vlož — cíle, milníky, termíny, kdo co dělá, rozpočet]
Kontext: [velikost týmu, na čem ještě lidé pracují, tvrdé termíny]

Napiš:
1. Kde je harmonogram nereálný a proč konkrétně (které úkoly,
   jaká závislost, kolik času podle tebe reálně zabere)
2. Které závislosti na cizích lidech nebo dodavatelích v plánu
   nejsou vidět, ale rozhodnou o termínu
3. Co se stane, když se první milník posune o dva týdny —
   sesype se zbytek, nebo je tam rezerva?
4. Kde je jediné místo selhání: úkol, na kterém stojí všechno
   ostatní a nemá náhradní řešení
5. Tři věci, které v plánu nejsou vůbec a v realitě vždycky zaberou
   čas (schvalování, testování, dovolené, předání, zaškolení)

Netvař se, že plán je dobrý. Hledej, kde se rozpadne.

Tenhle text má u příjemce způsobit [co konkrétně: schválení,
změnu chování, klid, souhlas s posunutím termínu].
Příjemce je [kdo, jaký má k věci vztah, v jaké je náladě, co ho tlačí].

Přečti text jeho očima a napiš:
1. Co si po prvních třech větách pomyslí — doslova, jednou větou
2. Kde se zasekne, přestane číst nebo se naštve, a proč
3. Kterou větu si vyloží jinak, než jsem myslel — a jak
4. Co bude jeho první reakce v odpovědi
5. Jestli text dosáhne toho, co má, nebo ne — a v čem přesně selže

Nepřepisuj text. Jen popiš, jak dopadne.

Text:
[vlož]

Projdi tenhle text jako logik, ne jako korektor.

Vypiš:
1. Tvrzení, která nevyplývají z toho, co jim předchází — u každého
   napiš, jaký krok v úvaze chybí
2. Místa, kde je souvislost vydávaná za příčinu
3. Čísla a fakta bez uvedeného zdroje, na kterých stojí závěr
4. Argumenty, které by šlo stejně dobře použít pro opačný závěr
5. Kde je použito silné slovo („zásadní“, „prokazatelně“, „jediné
   možné řešení“) bez opory v tom, co je v textu doloženo

Ke každému nálezu cituj dotčenou pasáž. Nepřepisuj, jen označ.

Text:
[vlož]

Přikládám můj původní návrh a k němu oponentní posudek,
který napsal jiný model.

Návrh: [vlož]
Posudek: [vlož]

Tvoje role: obhájce návrhu. Projdi posudek bod po bodu a u každé
výhrady rozhodni:
- OPRÁVNĚNÁ: má pravdu, tohle je skutečná díra
- ČÁSTEČNĚ: je v tom kus pravdy, ale je to přehnané — v čem
- NEOPRÁVNĚNÁ: oponent si to domyslel, nebo to v návrhu je,
  jen jinde; uveď kde

U oprávněných výhrad napiš, jak vážné to je pro rozhodnutí
jako celek. Na konci vypiš, které výhrady MUSÍM vypořádat,
než dokument pošlu, a které můžu vědomě ignorovat.

Buď stejně přísný k posudku, jako byl posudek k návrhu.

Napsal jsi k mému dokumentu [počet] výhrad. Teď se na ně podívej
znovu a buď upřímný:

1. Které z nich jsou skutečné problémy, na kterých může
   rozhodnutí ztroskotat?
2. Které jsi napsal hlavně proto, že jsem tě požádal o kritiku,
   a samy o sobě by mě nezastavily?
3. Které se týkají věcí, které tenhle typ dokumentu řešit nemá?
4. Je něco, co je v dokumentu v pořádku a stojí za to to nechat?

Odpověz stručně, u každé výhrady jedno zařazení.