Databáze promptů · AI · 14 promptů
Prompty z návodu
Příprava na jednání za dvacet minut: rešerše, argumenty, BATNA a nácvik
14 promptů z tohoto návodu. Doplňte to, co je v [hranatých závorkách] — vlastní kontext, text dokumentu nebo jméno nástroje. Právě ten kontext dělá rozdíl mezi obecnou a použitelnou odpovědí.
Firma: co se u nich děje a co je tlačí
Připravuju se na obchodní jednání s firmou [název firmy, IČO], obor [obor], velikost [odhad počtu lidí]. Jednáme o [předmět jednání, např. prodloužení roční smlouvy na správu kampaní]. Udělej rešerši z veřejných zdrojů a vrať: 1. Čím se firma živí a odkud jí plyne hlavní příjem — vlastními slovy, ne převyprávěný text z jejich webu. 2. Co se u nich změnilo za posledních 12 měsíců: nové produkty, expanze, propouštění, změny ve vedení, akvizice, investice. 3. Veřejně dostupné signály o finanční kondici (účetní závěrka, rejstříkové zápisy, tiskové zprávy) a z jakého roku jsou. 4. Kdo jsou jejich hlavní konkurenti a v čem je konkurence za poslední rok předběhla. 5. Tři věci, které pravděpodobně teď nejvíc řeší — a u každé napiš, z čeho tak usuzuješ. U každého tvrzení uveď odkaz na zdroj a datum. Kde si nejsi jistý, napiš „neověřeno“ místo odhadu. Nespekuluj o interních věcech, které nejsou veřejné.
Lidé u stolu: role, ne psychologický profil
Na jednání budou za druhou stranu dva lidé: - [role 1, např. marketingový manažer, můj dosavadní kontakt, spolupracujeme dva roky] - [role 2, např. nákupčí, s tím jsem nikdy nejednal, podle veřejného profilu dřív pracoval v maloobchodním řetězci] Nevytvářej psychologický profil konkrétních osob. Místo toho: 1. U každé role napiš, co bývá jejím cílem při takovém jednání a podle čeho se její úspěch obvykle měří. 2. Kde se zájmy těch dvou rolí typicky rozcházejí — a jak toho můžu využít, aniž bych je stavěl proti sobě. 3. Kdo z nich pravděpodobně rozhoduje o ceně a kdo o rozsahu. 4. Jaké tři otázky si mám na začátku ověřit, abych zjistil, jestli ten odhad sedí. 5. Co v mé nabídce zajímá každého z nich jinak — pro každou roli jednu větu, kterou bych jí to řekl. Piš stručně, po odrážkách.
Historie vaší spolupráce
Projdi naši korespondenci s [firma] za posledních 24 měsíců a připrav faktický přehled před jednáním: 1. Časová osa spolupráce: co jsme dodali a kdy, po milnících. 2. Změny v rozsahu, na kterých jsme se během té doby dohodli — kdy, kdo je vyvolal a jestli se promítly do ceny. 3. Body, kde vznikl konflikt nebo nespokojenost, a jak dopadly. 4. Sliby, které jsme dali my, i sliby, které dali oni — s datem a citací věty z mailu. 5. Co zůstalo viset nedořešené. Vycházej výhradně z korespondence, nic nedomýšlej. U každé položky uveď datum a předmět zprávy, ať si to můžu dohledat.
Cíl, hranice, prostor mezi nimi
Jednám o [předmět jednání]. Moje výchozí představa je [požadavek]. Situace: [3–5 vět o kontextu — jak dlouho spolupráce trvá, jak velký podíl mého příjmu tvoří, co se změnilo]. Pomoz mi vyjasnit pozici. Ptej se mě postupně, ne všechno naráz, a nepokračuj, dokud neodpovím: 1. Co je pro mě v tomhle jednání skutečně důležité — a co jen vypadá důležitě, protože se o tom mluví jako první? 2. Jaké je moje maximum, realistický cíl a bod, pod který nejdu? 3. Co všechno kromě ceny je pro mě hodnotné (splatnost, rozsah, délka závazku, exkluzivita, reference, termíny)? 4. Které z těch věcí jsem ochoten obětovat výměnou za jinou? Až odpovím na všechno, shrň moji pozici do deseti řádků a upozorni na místa, kde si odporuju nebo kde je moje hranice zjevně vymyšlená.
Záložní plán: co udělám, když se nedohodneme
Můj cíl v jednání: [cíl]. Předmět: [předmět]. Kdyby jednání skončilo bez dohody, přicházím o [co konkrétně]. Rozeber moji alternativu k dohodě: 1. Vypiš všechny mé reálné možnosti, když se nedohodneme — i ty nepohodlné. U každé odhadni, jak dlouho by trvalo ji rozjet a co by mě stála. 2. Která z nich je nejlepší a jak silná ve skutečnosti je (na škále: mám ji jistou / rozjednanou / jen v hlavě)? 3. Co bych mohl udělat tenhle týden, aby byla o stupeň silnější? 4. Odhadni totéž pro druhou stranu: jak snadno by za mě sehnala náhradu, co by ji to stálo a jak dlouho by to trvalo. 5. Z toho odvoď, kdo z nás dvou má silnější pozici, a napiš, podle čeho to poznám přímo při jednání. U bodu 4 jasně odděl, co je doložitelné, a co je tvůj odhad.
Argumenty v jejich měně, ne ve vaší
Chci na jednání prosadit [požadavek]. Moje důvody, jak je mám teď v hlavě: [vypiš 5–8 odrážek vlastními slovy, klidně neuspořádaně] Druhá strana je [role a co ji zajímá — z rešerše]. Udělej tři věci: 1. Přepiš každý můj důvod tak, aby byl formulovaný v tom, co z toho má druhá strana, ne v tom, co to stálo mě. 2. Seřaď je podle síly a u tří nejsilnějších napiš, čím je můžu podložit (číslo, doklad, příklad z naší spolupráce). Kde podklad nemám, napiš to. 3. Vyřaď důvody, které znějí jako stížnost nebo jako nárok — a vysvětli u každého, proč by mi u stolu uškodil. Formulace piš tak, jak je můžu vyslovit nahlas: krátké věty, žádné souvětí na pět řádků.
Dvanáct námitek a odpověď na každou
Na jednání budu prosazovat [požadavek] s těmito argumenty: [vlož tři nejsilnější argumenty z předchozího kroku] Druhá strana: [role, co ji zajímá, jaký má tlak — z rešerše]. Vypiš 12 námitek, které mi můžou položit. Seřaď je od nejpravděpodobnější po nejméně pravděpodobnou a u každé: - přesné znění, jak by ji reálně vyslovili (jedna až dvě věty) - co za ní ve skutečnosti stojí (obava, mandát, taktika) - moje odpověď ve dvou až třech větách, kterou můžu říct nahlas - čemu se v odpovědi vyhnout, aby to nevyznělo obranně Aspoň tři z těch dvanácti ať jsou nepříjemné natolik, že by mě zaskočily — ne zdvořilé dotazy. Zahrň i námitku, na kterou podle tebe nemám dobrou odpověď, a napiš, že ji nemám.
Otázky, které chcete položit vy
Předmět jednání: [předmět]. Můj cíl: [cíl]. Co o druhé straně vím: [3–5 vět z rešerše]. Navrhni 8 otázek, které mám položit já — takových, kde mi odpověď změní, jak povedu zbytek jednání. U každé napiš: - proč se ptám (co se dozvím) - kdy ji položit (na začátku / po jejich nabídce / na konci) - co znamená, když na ni odpoví vyhýbavě Vyhoď otázky, na které si můžu odpovědět sám nebo které se ptají na věci, co už vím. Žádné otázky, které vypadají jako past nebo test.
Fáze 4: tři scénáře průběhu
Jednání: [předmět]. Můj cíl: [cíl], hranice: [hranice]. Moje alternativa, když se nedohodneme: [BATNA v jedné větě]. Rozepiš tři scénáře průběhu: A) Vstřícný — souhlasí rychle, ale s podmínkou B) Tvrdý — odmítne a bude tlačit na původní podmínky C) Odkládací — nic neodmítne, ale rozhodnutí odsune U každého scénáře: 1. Jak pozná, že jsem v něm (první věta, která to napoví) 2. Tři rozhodovací body, kde se mění, co mám dělat 3. Co konkrétně řeknu v každém z nich 4. Kde je v tomhle scénáři past — na co si dát pozor 5. Jak scénář ukončit, když nejde dosáhnout cíle: co si odnesu místo dohody (písemný zápis, termín, dílčí ústupek) U scénáře C zvlášť napiš, jak si vynutit konkrétní termín rozhodnutí, aniž bych působil netrpělivě.
Fáze 5: nácvik nejtěžší pasáže
Zahraj [roli — např. nákupčího velké firmy], se kterým jednám o [předmět]. Kontext: [3–4 věty z rešerše, bez jmen]. Pravidla hry: - Zůstaň v roli, dokud neřeknu „vystup z role“. - Hraj to tvrdě. Neustupuj, dokud nedostaneš věcný důvod. - Začni tím, že [nejtěžší námitka z fáze 3]. - Mluv, jak se mluví u stolu: krátce, přerušuj, ptej se zpátky. - Nedávej mi rady ani nekomentuj, co dělám. Jen hraj. Já začnu tím, že otevřu téma. Odpovídej po jedné replice a čekej na mou reakci.
Fáze 5: nácvik nejtěžší pasáže
Vystup z role. Vyhodnoť moji argumentaci v tomhle rozhovoru: 1. Kde jsem byl obranný nebo se omlouval za svůj požadavek (cituj konkrétní věty) 2. Kde jsem ustoupil, aniž bych za to něco dostal 3. Který můj argument byl nejsilnější a proč ho mám dát dřív 4. Co jsem nevyužil z toho, co jsem měl připravené 5. Tři věty, které mám příště říct jinak — napiš můj původní text a vedle vylepšenou verzi Hodnoť argumentaci, ne výsledek. Buď konkrétní, žádné obecné rady typu „buďte sebevědomější“.
Fáze 6: podklad na jednu stránku
Z celé naší přípravy udělej podklad na JEDNU stránku A4, který si vezmu na jednání. Formát: CÍL: jedna věta HRANICE: jedna věta (pod co nejdu) KDYŽ SE NEDOHODNEME: jedna věta TŘI ARGUMENTY: každý jednou větou, jak ho vyslovím nahlas TŘI OTÁZKY, KTERÉ POLOŽÍM: každá jednou větou TŘI NÁMITKY A ODPOVĚDI: námitka | moje odpověď (max 2 věty) FAKTA, KTERÁ MŮŽU CITOVAT: max 5 řádků, u každého zdroj ČÍM SKONČÍM: co si odnesu, i když se nedohodneme Pravidla: žádné odstavce, jen řádky. Nic, co nepřečtu za dvě vteřiny. Nic, co bych stejně neřekl vlastními slovy. Vejde se to na jednu stránku i po vytištění velikostí 12.
Fáze 7: follow-up, který rozhodne o výsledku
Tady je můj syrový zápis z jednání, nadiktovaný cestou zpátky, takže je neuspořádaný a jsou v něm poloviční věty: [vlož diktát] Udělej z toho strukturovaný zápis pro mě (ne pro odeslání): 1. Na čem jsme se dohodli — jen to, co bylo skutečně vysloveno 2. Co zůstalo otevřené a kdo to má dořešit 3. Termíny, které padly, s datem 4. Co druhá strana řekla o svých prioritách a omezeních (užitečné pro příště) 5. Kde jsem podle zápisu ustoupil a co jsem za to dostal 6. Co mi z jednání není jasné a musím si ověřit Nedomýšlej nic, co v zápisu není. Kde je záznam nejednoznačný, napiš „nejasné“ a co přesně mám doplnit z paměti.
Fáze 7: follow-up, který rozhodne o výsledku
Z tohohle zápisu napiš shrnující mail druhé straně. [vlož zápis] Požadavky: - první odstavec: poděkování jednou větou a rovnou shrnutí toho, na čem jsme se dohodli - odrážky s konkrétními body a termíny - odděl jasně, co je dohodnuté, a co ještě čeká na potvrzení - na konci jedna věta s prosbou o potvrzení nebo doplnění - žádné nové podmínky, které u stolu nepadly - můj tón: [věcný / srdečný], délka maximálně 200 slov Kde si nejsi jistý, jestli něco bylo dohodnuté, nebo jen zmíněné, napiš mi to na konec do poznámky místo toho, abys to napsal do mailu.