První konverzace s AI: kompletní návod pro úplné začátečníky

Chci si porovnat dva AI nástroje na svojí reálné práci. Zadám oběma
totéž a porovnám výstupy.

Moje profese: [profese]. Typická činnost, kterou dělám každý týden:
[popis činnosti, např. odpovídání na dotazy zákazníků].
Tady je konkrétní zadání i s podkladem:

[vložit podklad — mail, poznámky, kus textu]

Zpracuj to a pak k tomu přidej tři věci:
1. Co všechno jsi musel odhadnout, protože jsem ti to neřekl.
2. Které části výstupu si mám ověřit, než je použiju, a kde přesně.
3. Jednu otázku, jejíž zodpovězení by výsledek nejvíc zlepšilo.

Nepiš žádný úvod ani závěrečné shrnutí, začni rovnou prací.

Chci po tobě [popis úkolu, např. návrh mailu klientovi, který
už měsíc nezaplatil fakturu].

Ještě nic nepiš. Nejdřív se mě zeptej na 5 otázek, jejichž
odpovědi nejvíc ovlivní výsledek — takových, kde bys jinak
musel hádat. Ptej se konkrétně, ne obecně („jaký tón" je
špatná otázka, „má to znít smířlivě, nebo už jako poslední
upozornění" je dobrá).

Až ti odpovím, napiš výsledek a pod něj přidej seznam
předpokladů, které sis i tak musel doplnit sám.

Jsi zkušený vedoucí týmu. Já vedu [počet] lidí v [obor] a v [den]
mám poradu na [délka] minut. Téma: [téma porady].

Kontext, který znám já a ty ne:
- co se stalo: [popis situace]
- co potřebuju, aby z porady vyšlo: [rozhodnutí / rozdělení práce]
- kde čekám odpor a od koho zhruba: [popis]

Připrav mi:
1. Agendu rozpočítanou na minuty, aby se to stihlo.
2. Tři otázky, kterými poradu otevřu tak, aby mluvili ostatní,
   ne já.
3. Dvě námitky, které pravděpodobně padnou, a jak na ně
   reagovat, aniž bych někoho zesměšnil.
4. Formát zápisu: co si mám na konci odnést zapsané.

Bez obecných rad o vedení lidí, jen věci vázané na tuhle poradu.

Jsem student [obor], [ročník]. Nerozumím tématu [téma] a za
[počet] dní z něj mám [zkoušku / test / seminárku].

Vysvětli mi to ve třech průchodech za sebou:
1. Jednoduše, jako bych to slyšel poprvé — bez odborných
   termínů, maximálně 10 vět.
2. Přirovnáním k něčemu z běžného života a napiš i to, v čem
   přirovnání kulhá.
3. Na jednom konkrétním příkladu spočítaném nebo rozebraném
   krok za krokem.

Pak mi dej 5 kontrolních otázek od nejlehčí po nejtěžší,
ale odpovědi zatím nepiš — odpovím ti a ty mi řekneš, kde
mám v hlavě chybu. Ptej se na porozumění, ne na definice.

Jsem [profese] na volné noze. Klient [typ klienta] mě poptal
na [popis zakázky]. Z jeho poptávky vím tohle:

[vložit text poptávky nebo poznámky z hovoru]

Napiš mi první verzi nabídky v mailu:
- rozsah práce rozepsaný na fáze, ať je vidět, co dostane
- co v ceně NENÍ, aby se to nedomýšlelo (bez uvedení částek,
  ty doplním sám)
- předpoklady na straně klienta: co musí dodat a kdy
- co se stane, když se zadání během práce rozšíří
- na konec jedna věta s výzvou k dalšímu kroku

Tón: věcný, sebevědomý, žádné omlouvání a žádné superlativy.
Délka do 300 slov. Pak mi zvlášť napiš 3 věci z poptávky,
které jsou nejasné a měl bych si je ujasnit před odesláním.

Vezmi svoji předchozí odpověď a rozeber ji na části. Vrať
tabulku se sloupci: tvrzení | typ (fakt / názor / odhad /
doplněno z mého zadání) | jak jistý si tím jsi | kde si to
mám ověřit.

Pravidla:
- každé číslo, letopočet, jméno, zákon a odkaz na zdroj
  uveď jako samostatný řádek
- kde jsi něco odhadl nebo domyslel, napiš to otevřeně,
  místo abys to zpětně zdůvodňoval
- na konec vypiš, co bys potřeboval ode mě, abys nemusel
  odhadovat vůbec

Nic nepřepisuj a odpověď neobhajuj.

Přikládám dokument [název].

Shrň ho na 10 odrážek. U KAŽDÉ odrážky uveď, ze které části
dokumentu pochází — číslo kapitoly, článku nebo stránky
a prvních pár slov dané pasáže, ať si to najdu.

Kde tvrzení vychází z více míst, uveď všechna. Kde by odrážka
byla užitečná, ale v dokumentu pro ni podklad není, NEPIŠ ji
a místo toho na konec doplň seznam „v dokumentu jsem nenašel".

Nic nedoplňuj z obecných znalostí, i kdyby to bylo správně.

Vysvětli mi svoje limity tak, abych jako začátečník věděl,
kdy ti mám a kdy nemám věřit. Ke každému bodu uveď příklad
otázky, u které to prakticky nastane.

Projdi aspoň tohle:
- odkud pochází to, co víš, a jak je to staré
- co se stane, když se zeptám na něco, co nevíš
- jak jsi na tom s počítáním a s dlouhými tabulkami čísel
- co si pamatuješ z našeho dřívějšího bavení a co ne
- v čem se nejčastěji pleteš, aniž bych to poznal
- jaké tři typy úkolů ti mám raději nezadávat vůbec

Piš konkrétně a bez marketingu, klidně sebekriticky.

Jsem [profese] a s AI začínám. Můj běžný týden vypadá takhle:

[popiš 5–8 činností, které opakuješ, a kolik ti přibližně zaberou]

Navrhni mi plán na prvních 5 pracovních dní: každý den jednu
úlohu, kterou zkusím s AI. U každého dne uveď:
- kterou z mých činností to nahrazuje nebo urychluje
- co konkrétně mám do chatu vložit jako podklad
- jak poznám, že výstup je dobrý, aniž bych ho musel dávat
  odborníkovi ke kontrole
- kolik času tím reálně můžu ušetřit — střízlivě, ne
  optimisticky

Úlohy seřaď od nejmenšího rizika po největší přínos. Nezařazuj
nic, kde bych musel do chatu vkládat osobní údaje nebo
neveřejné dokumenty.

Pomoz mi napsat vlastní instrukce, které si nastavím natrvalo,
aby platily v každé konverzaci.

O mně: [profese, obor, pro koho pracuju].
Nejčastěji po AI chci: [3–5 typů úkolů].
Co mě na odpovědích štve: [např. dlouhé úvody, anglicismy,
odrážky všude, opatrnické fráze].
Jak chci, aby odpovědi zněly: [tón].

Napiš mi návrh do 150 slov, formulovaný jako instrukce pro
tebe, ne jako popis mojí osoby. Přidej k tomu 3 věty, které
bys tam NEDÁVAL, protože se navzájem ruší nebo model svazují
zbytečně.