Jazyky na střední: konverzace s AI místo drahého doučování

Chci si odhadnout svoji úroveň v [angličtině] podle stupnice A2/B1/B2.

Udělej to takhle:
1. Polož mi 8 otázek v [angličtině], od jednoduchých po složitější —
   takových, kde se pozná rozsah slovní zásoby a jistota v časech.
   Ptej se po jedné a čekej na odpověď.
2. Nic po cestě neopravuj a nekomentuj, jen se ptej dál.
3. Na konci mi napiš česky: odhad úrovně, tři konkrétní věci, které
   mi jdou, a tři, které mě drží dole (u každé příklad z mých odpovědí)
4. Doporuč, na jaké úrovni mám vést konverzace, abych se posouval —
   ne aby to bylo pohodlné, ale ani abych nerozuměl

Ber to jako odhad, ne certifikát. Začni první otázkou.

Od teď jsi můj parťák na konverzaci v [angličtině]. Drž se těchhle
pravidel v každém rozhovoru, dokud neřeknu jinak:

MOJE ÚROVEŇ: [B1]. Používej slovní zásobu a gramatiku téhle úrovně,
občas přidej jedno těžší slovo a hned ho použij ještě jednou v jiné
větě, ať si ho odvodím.

JAK MLUVIT: krátké věty, přirozené tempo, žádná dlouhá souvětí.
Mluv v [angličtině], na češtinu přejdi jen když tě o to výslovně
požádám nebo když třikrát po sobě nerozumím.

OPRAVY: během rozhovoru mě NEOPRAVUJ a nepřerušuj, ani u hrubých
chyb. Rozhovor má běžet. Když ti nerozumím, přeformuluj jinak
místo vysvětlování.

PTEJ SE: vždycky ukonči svoji odpověď otázkou, ať mám co říct.
Když odpovím jednou větou, doptej se na detail.

PO ROZHOVORU: až řeknu „konec", teprve pak mi dej rozbor —
česky, podle pravidel, která ti pošlu.

Rozuměl jsi? Odpověz jednou větou a začni tématem [téma].

Zahrajeme si scénku v [angličtině]. Moje úroveň je [B1].

SITUACE: [např. jsem host v hotelu, v pokoji nejde teplá voda
a chci ji vyřešit; ty jsi recepční, který nejdřív nabídne řešení,
které mi nevyhovuje]

PRAVIDLA:
- zůstaň v roli, neopravuj mě a nevysvětluj po cestě
- nedělej to snadné: nesouhlas hned se vším, ať musím argumentovat
- mluv přirozeně, včetně běžných frází, které rodilý mluvčí použije
- když se zaseknu a napíšu „help", dej mi jedno slovo nápovědy
  a pokračuj v roli

Až řeknu „konec", vypadni z role a dej mi rozbor.
Začni ty, první větou.

Připrav mi sadu konverzačních zadání k maturitnímu okruhu [okruh]
pro úroveň [B1].

Chci:
- 5 otázek, které se dají čekat u ústní zkoušky, od popisných
  po názorové
- ke každé 6 užitečných frází nebo obratů, které se u ní hodí
  (ne slovíčka izolovaně, ale celé fráze)
- 3 scénky na tohle téma, ve kterých musím reagovat, ne jen vyprávět
- 5 otázek, kterých se bojím, protože na ně nemám co říct ani česky —
  a u každé nápověda, jak se z ní vymluvit slušně a plynule

Piš zadání v [angličtině], fráze s českým překladem,
poznámky česky.

Konec rozhovoru. Teď mi dej rozbor, česky, v tomhle pořadí:

1. CHYBY, které jsem udělal — jen ty, které se opakovaly nebo brání
   porozumění. Nejvýš 6. U každé: co jsem řekl, jak to má být
   a JEDNA věta proč (jaké pravidlo za tím je).
2. ČEŠTINA V ANGLIČTINĚ: věty, které jsem si přeložil z češtiny
   a rodilý mluvčí by je tak neřekl — a jak se to říká normálně.
3. CO MI CHYBĚLO: 5 slov nebo frází, které jsem během rozhovoru
   potřeboval a neměl — každé v celé větě z našeho rozhovoru.
4. CO SE POVEDLO: dvě věci, které jsem řekl dobře.
5. Jedno téma na příště, které mě dotlačí použít, co jsem se teď učil.

Neopravuj drobnosti a nevypisuj mi všechno — chci šest chyb,
na kterých záleží, ne čtyřicet.

Tady je seznam slovíček, která se mám naučit z [učebnice, lekce X]:

[vlož seznam]

Udělej z nich materiál, který se dá naučit:
- u každého slova napiš 2 věty v [angličtině] na úrovni [B1],
  ve kterých je použité přirozeně (ne umělé školní věty)
- aspoň jedna z těch vět ať se týká běžného života středoškoláka
- u slov, která mají víc významů, ukaž ten rozdíl na dvojici vět
- ke každému slovu připiš, s jakými slovy se běžně pojí
  (typická spojení, předložka, sloveso)
- upozorni na slova, která se pletou s podobným českým slovem
  nebo která znamenají něco jiného, než vypadají

Nakonec napiš krátký příběh (max 150 slov), ve kterém použiješ
co nejvíc z těch slov najednou.

Z těchhle vět a slov udělej kartičky do Anki:

[vlož věty a slova, klidně přímo z rozboru konverzace]

Formát: dva sloupce oddělené středníkem, jedna kartička na řádek,
žádná hlavička, žádné číslování.

Pravidla:
- na přední stranu dej českou větu nebo větu s vynechaným slovem
  ve tvaru „I ___ to the doctor yesterday. (jít)"
- na zadní stranu správné znění celé věty, ne jen chybějící slovo
- jedna kartička = jedna věc k zapamatování, nikdy seznam
- u nepravidelných sloves udělej zvlášť kartičku na tvary
- vynech slova, která jsou v češtině i cizím jazyce stejná

Vrať jen ty řádky, nic dalšího.

Nechápu v [angličtině] [jev, např. rozdíl mezi předpřítomným
a minulým časem]. Jsem [student střední školy], úroveň [B1].

Vysvětli mi to česky takhle:
1. K čemu ten jev vlastně slouží — jednou větou, bez pojmů
2. Základní pravidlo, kdy ho použít a kdy ne
3. Pět dvojic vět, kde se liší jen tímhle jevem, s českým překladem
   obou — chci vidět, jak se mění význam
4. Jak se to plete Čechům konkrétně: proč nám to nejde a jaká
   česká vazba nás svádí ke špatnému tvaru
5. Jednoduchý test, který si můžu položit v hlavě, když si nejsem
   jistý, kterou variantu použít

Nepiš mi tabulku všech tvarů, těch mám v učebnici dost.
Chci pochopit, kdy co.

Připrav mi cvičení na [jev] pro úroveň [B1].

- 15 vět k doplnění, kde je jev opravdu potřeba rozlišit
  (žádné věty, kde by prošly obě varianty)
- věty ať jsou o běžných situacích, ne o abstraktních příkladech
- postupně zvyšuj obtížnost, poslední tři ať jsou zákeřné
- 5 vět dej naopak česky k přeložení, ať to musím vyrobit sám,
  ne jen vybrat
- řešení dej AŽ NA ÚPLNÝ KONEC, oddělené, ne u jednotlivých vět
- u řešení připiš jednu větu proč, hlavně u těch zákeřných

Po vyhodnocení mi řekni, jestli mám jev procvičovat dál,
nebo jít na další.

Napsal jsem sloh do [angličtiny]. Zadání znělo: [zadání, včetně
požadovaného typu textu a rozsahu]. Moje úroveň je [B1].

MŮJ TEXT:
[vlož text přesně tak, jak jsi ho napsal, včetně chyb]

NEPŘEPISUJ MI HO. Chci zpětnou vazbu, ne hotový text.
Udělej tohle:
1. Vypiš chyby do tabulky: co jsem napsal | správně | typ chyby
   (gramatika / slovní zásoba / pravopis / vazba přeložená z češtiny)
   | vysvětlení jednou větou česky
2. Označ 3 nejzávažnější chyby — ty, které by mi u zkoušky
   nejvíc ublížily, a napiš proč
3. Zhodnoť obsah a strukturu: splnil jsem zadání, mám úvod a závěr,
   drží text téma, je dodržený rozsah a typ textu
4. Napiš 5 frází, kterými bych text pozvedl — ale jen je vypiš,
   nevkládej mi je do textu
5. Řekni mi, co mám opravit sám, a pak ti to pošlu znovu

Nic za mě nepřepisuj, ani jednu větu.

Tady je moje druhá verze textu po opravách:

[vlož opravený text]

Porovnej ji s předchozí verzí a napiš:
1. Které chyby jsem opravil správně
2. Které jsem opravil špatně nebo napůl — a co u nich pořád vázne
3. Které jsem přehlédl úplně
4. Jestli jsem opravou něco pokazil (věta byla dřív lepší)
5. Jednu věc, na kterou se mám u příštího textu soustředit

Znovu: text nepřepisuj. A neber ohledy, chci to vědět.

Píšu [formální e-mail / stížnost / žádost] v [angličtině]
na téma [téma], úroveň [B1], rozsah [120 slov].

Nejdřív mi dej podklad, pak budu psát já:
1. Osnovu: co má být v kterém odstavci
2. Ustálené fráze pro každou část (oslovení, důvod psaní,
   hlavní sdělení, žádost, zakončení) — u každé napiš, jestli je
   formální, neutrální, nebo příliš neformální
3. Pět obratů, které se do formálního textu naopak nehodí,
   i když je běžně používáme, a čím je nahradit
4. Na co si dát pozor u [angličtiny] konkrétně (interpunkce
   v oslovení, zkratky, uvozovací fráze)

Text mi nepiš, napíšu si ho sám a pošlu ti ho ke kontrole.

Budu poslouchat [video / podcast] na téma [téma] v [angličtině],
délka [8] minut, moje úroveň [B1].

PŘED POSLECHEM mi připrav:
- 10 slov a frází, které v takovém materiálu skoro jistě zazní,
  s překladem a výslovností
- 5 otázek, na které mám při poslechu hledat odpověď
- upozornění, co bude nejspíš nejtěžší (rychlost, přízvuk,
  odborné výrazy)

PO POSLECHU se mě zeptej na těch 5 otázek a nech mě odpovědět
vlastními slovy. Pak vyhodnoť, čemu jsem nerozuměl a jestli je
to spíš slovní zásobou, nebo tím, že mluví rychle.

Nepiš mi, o čem materiál je — chci to slyšet sám.

Sestav mi patnáctiminutovou denní rutinu na [angličtinu], úroveň [B1],
cíl [zlepšit mluvení a připravit se na maturitu za dva roky].

Můj den vypadá takhle: [kdy mám čas, kdy jsem na cestě, kdy mám
kroužky].

Rozepiš týden po dnech:
- co konkrétně ten den dělám (činnost, ne „procvičování")
- kolik minut na co
- jak poznám, že je to hotové
- jeden den nech volný

Ke každé aktivitě napiš, co konkrétně zlepšuje, ať vím,
proč ji nevynechat. A navrhni, jak si po měsíci ověřím,
jestli se něco změnilo — nějakou konkrétní zkoušku sám na sobě.