Slovní hodnocení a komunikace s rodiči s AI

Jsi asistent učitele [2. stupeň ZŠ], předmět [čeština].
Pomáháš mi psát podklady pro slovní hodnocení a komunikaci s rodiči.

Trvalá pravidla, která platí ve všech odpovědích:
- Pracuješ VÝHRADNĚ z podkladů, které ti dám. Nic si o žákovi
  nedomýšlíš a nedoplňuješ obecné pedagogické fráze.
- Když je podklad příliš chudý na konkrétní hodnocení, napiš
  místo textu větu CHYBÍ PODKLAD a vypiš, co bych měl doplnit.
- Nepoužíváš nálepky a hodnocení povahy („je líný", „je chytrý",
  „je problémové dítě"). Popisuješ chování a práci, ne osobnost.
- Nepoužíváš superlativy ani formulace typu „výrazně zlepšil",
  pokud v podkladu není, o kolik a v čem.
- Žáky označuji iniciálami nebo čísly. Nikdy se neptáš na jména.
- Píšeš věcně, laskavě a stručně. Bez úvodních zdvořilostí
  a bez shrnujících závěrečných vět typu „přeji mnoho úspěchů".

Přiložil jsem ukázky hodnocení, která jsem psal sám. Drž se
jejich slovníku a délky.

Tady jsou moje nadiktované poznámky z hodin za tento týden.
Jsou syrové, nesouvislé a míchají se v nich žáci i organizační věci.
Žáky jsem oslovoval jmény — nahraď každé jméno stálou zkratkou
(Ž1, Ž2, …) a na konec dej převodní seznam, který si smažu.

[vlož přepisy]

Roztřiď obsah takto:
1. Pro každého zmíněného žáka: odrážky ve tvaru
   datum — situace — co z toho plyne (co umí / posun / co potřebuje)
2. Organizační věci a úkoly pro mě zvlášť, jako seznam.
3. Poznámky, které jsou natolik obecné, že se z nich nedá
   nic vyvodit, vypiš do sekce „nepoužitelné" — nedoplňuj je.

Nic nepřidávej a nehodnoť. Jen třiď a přepisuj do úsporných vět.

Napiš návrh slovního hodnocení pro žáka [Ž7], [7. ročník],
předmět [čeština], za [1. pololetí].

Moje podklady:
[vlož poznámky z evidence — datum, situace, co z toho plyne]
Známka, kterou dostane: [3]
Rozsah hodnocení: [8–10 řádků]
Adresát: [rodiče, hodnocení bude i v žákovské knížce]

Struktura:
1. Co žák zvládá — s odkazem na konkrétní doloženou situaci
2. Co se za pololetí změnilo (posun nebo stagnace, popiš jak)
3. Co mu zatím nejde — popiš projev, ne příčinu, a bez nálepek
4. Jeden konkrétní krok na příští pololetí, který je v jeho silách

Pravidla:
- Vycházej jen z mých podkladů. Kde na některý bod podklad nemám,
  napiš CHYBÍ PODKLAD a nevymýšlej výplň.
- Žádné obecné pedagogické fráze („svědomitě plní povinnosti").
- Nehodnoť povahu ani rodinné zázemí, hodnoť práci.
- Nepiš, že něco „musí", pokud to není v mých podkladech
  formulované jako požadavek.

Na konci připoj seznam vět, které jsi napsal na hraně mých podkladů
a měl bych je ověřit.

Tady je evidence k celé třídě [7. ročník], předmět [čeština],
za [1. pololetí]. Každý řádek je jeden žák: zkratka, známka,
3–5 poznámek z pololetí.

[vlož tabulku]

Napiš návrh slovního hodnocení pro každého žáka, rozsah [6–8 řádků],
podle struktury: co zvládá — co se změnilo — co mu nejde —
jeden konkrétní krok dál.

Tvrdá pravidla:
- Každé hodnocení musí být rozpoznatelně o jiném dítěti. Nepoužívej
  stejnou úvodní ani závěrečnou formulaci dvakrát.
- Žádná věta se nesmí opakovat napříč hodnoceními.
- Vycházej jen z poznámek u daného žáka. Nepřenášej nic mezi žáky.
- U žáků, kde je podklad na některý bod chudý, napiš místo věty
  CHYBÍ PODKLAD: [co potřebuji doplnit].

Na konec přidej dva seznamy: žáci, u kterých byl podklad
nedostatečný, a formulace, které se ti přesto opakovaly.

Zkontroluj těchto [24] hotových slovních hodnocení jako přísný
kolega, který je uvidí zveřejněné. Nic nepřepisuj, jen vypiš nálezy
s odkazem na konkrétní místo:

[vlož hodnocení]

Hledej:
1. Fráze, které by seděly na kohokoli — vypiš je doslova.
2. Hodnocení povahy nebo rodinného zázemí místo hodnocení práce.
3. Nálepky a slova, která dítě zaškatulkují.
4. Tvrzení, u kterých není v textu vidět, z čeho vycházejí.
5. Formulace, které rodič může přečíst jako obvinění, i když
   tak myšlené nejsou — navrhni u nich, co je na nich problém.
6. Věty, které se napříč hodnoceními opakují.
7. Nesoulad mezi tónem hodnocení a udělenou známkou.

Seřaď nálezy podle závažnosti. Neopravuj je.

Napiš návrh e-mailu rodičům žáka [Ž12], [7. ročník].
Předmět [čeština]. Situace: žákovi hrozí za [2. pololetí]
nedostatečná.

Fakta, ze kterých vycházej (nic nepřidávej):
- neodevzdáno [5] z [9] slohových prací, termíny [uveď]
- z [3] písemných prací [2 nedostatečné, 1 dostatečná]
- v hodinách [pracuje, když dostane zadání po částech]
- [v listopadu se dvakrát přišel sám doptat po hodině]
Co škola nabízí: [konzultace ve čtvrtek 14:00, doučování
v úterý, možnost odevzdat 2 práce do 30. 4.]

Struktura: fakt — co to znamená pro syna — co nabízíme —
pozvání na schůzku se dvěma konkrétními termíny.

Pravidla:
- Bez hodnocení rodiny a domácí přípravy.
- Bez srovnávání s ostatními žáky.
- Nic neslibuj („když bude…, tak určitě…").
- Neomlouvej se za to, že píšu, a nepiš úvodní zdvořilosti
  na tři řádky.
- Max [250] slov, věcný a klidný tón.

Napiš dvě verze: jednu stručnější a jednu, která víc vysvětluje.

Napiš návrh e-mailu rodičům žáka [Ž4], [7. ročník], o opakované
situaci v hodinách.

Co se stalo (drž se přesně těchto faktů):
- [3. 3., 10. 3. a 17. 3.] narušil výklad [popiš konkrétně,
  co dělal — ne jak to působilo]
- reakce, které jsem zkusil: [přesazení, rozhovor po hodině,
  zápis do systému]
- co fungovalo aspoň chvíli: [práce ve dvojici s Ž9]
- druhý žák v konfliktu je [žák B], jeho rodiče informuji zvlášť

Struktura: co se stalo — jak to dopadá na něj a na výuku —
co už jsem zkusil — co navrhuji dál — pozvání na schůzku.

Pravidla:
- Popisuj chování v konkrétních situacích, nikdy dítě jako takové.
- Žádné domněnky o příčinách (doma, kamarádi, zdraví, pozornost).
- Neuváděj jméno ani identifikovatelný popis druhého žáka.
- Nepiš o „stížnostech ostatních rodičů", i kdyby byly.
- Formuluj jako společné hledání řešení, ne jako oznámení trestu.
- Max [250] slov.

Napiš návrh e-mailu rodičům žákyně [Ž18], [7. ročník], k absenci.

Fakta: za [únor–duben] zameškáno [86] hodin, z toho
[omluveno 74, neomluveno 12]. Časté jsou [jednotlivé dny,
nejčastěji pondělí]. Dopad na výuku: [zameškala celou látku
o souvětí, chybí 4 z 6 klasifikačních podkladů].
Pravidla školy: [uveď doslovně, co říká školní řád o omlouvání
a o možnosti nehodnocení].

Struktura: čísla — co to znamená pro klasifikaci — co říká
školní řád — nabídka doplnění látky — pozvání na schůzku
s termíny.

Pravidla:
- Neptej se na důvody absence v e-mailu a nespekuluj o nich.
- Netvrď nic o záškoláctví ani o rodinné situaci.
- Uveď čísla přesně tak, jak jsem je zadal.
- Tón: informující a nabízející, ne varovný.
- Max [220] slov.

Přišel mi tenhle e-mail od rodiče. Neodpovídej za mě.

[vlož e-mail]

Udělej tři věci:
1. Rozeber, co rodič skutečně žádá — odděl konkrétní požadavky
   a otázky od emocí a od obviňování.
2. Vypiš tvrzení, která si musím ověřit v dokumentaci
   (co je fakt, co je jeho výklad, co je nepřesné).
3. Navrhni kostru odpovědi v bodech: co zodpovím písemně,
   co patří na osobní schůzku a co musím předat vedení
   nebo výchovnému poradci.

Nepiš hotový text odpovědi a nekomentuj tón rodiče.

Z téhle evidence připrav konzultační karty pro schůzky
ve trojici (učitel, rodič, žák), [7. ročník].

[vlož evidenci — zkratka žáka, známky, poznámky]

Pro každého žáka jednu kartu, max 6 řádků:
- dvě věci, které se za pololetí povedly (konkrétní, doložené)
- jedna věc, na které se dá dál stavět
- jedna otázka, kterou položím ŽÁKOVI (ne rodiči), aby mluvil on
- jedna dohoda, kterou chci ze schůzky odnést
- co si mám ověřit, než schůzku začnu

Karty musí být krátké, ať se dají přečíst za deset vteřin.
Vycházej jen z evidence; kde chybí podklad, napiš to.

Tady jsou moje poznámky ze [4] konzultací, které jsem si napsal
během schůzek. Jsou syrové.

[vlož poznámky]

Pro každou konzultaci udělej zápis:
- datum, účastníci (jen role: matka / otec / žák / třídní)
- co jsme probírali (3–5 bodů)
- na čem jsme se dohodli — zvlášť vypiš úkoly ve tvaru
  kdo — co — do kdy
- co zůstalo nedořešené a kdo se k tomu vrátí

Odděl dohody od pouhé diskuse. Když z poznámky není jasné,
jestli šlo o dohodu, nebo o zvažovanou možnost, zařaď to mezi
nedořešené a označ otazníkem.

Bez jmen žáků, používej zkratky, které mám v poznámkách.

Pomoz mi sepsat pedagogické pozorování jako podklad pro jednání
o individuálním vzdělávacím plánu. Nejsem diagnostik a ty taky ne —
nenavrhuj diagnózu ani podpůrná opatření podle stupňů.

Žák [Ž5], [7. ročník], předmět [čeština].
Moje pozorování za [září–leden]:
[vlož poznámky — konkrétní situace s daty]
Co jsem ve výuce už zkoušel a jak to dopadlo:
[vlož — u každého opatření napiš, jak dlouho trvalo a s jakým
výsledkem]

Sepiš strukturovaný popis:
1. Jak se obtíž projevuje ve výuce — konkrétní situace, ne obecně
2. V čem naopak žák nemá potíže (silné stránky, doložené)
3. Za jakých podmínek se výkon zlepšuje (co jsem pozoroval)
4. Co jsem vyzkoušel a co z toho fungovalo, co ne
5. Otázky, které mám položit poradenskému pracovišti

Piš popisně, v minulém čase, bez hodnotících přídavných jmen
a bez interpretací příčin. Kde mi podklad chybí, napiš to.